Historie...
Sněžná je vzdálena asi 2 km na jihozápad od Kraslic. Leží většinou na náhorní planině svažující se k potokům Libocké mu a Sněženskému v nadmořské výši 600-700 m. Severně od obce se rozkládá Sněženský vrch (734 m) a na jih Mlýnský vrch (679 m). Ve vsi samé pramení Sněženský potok, vlévající se do Svatavy a oddělující Sněžnou od sousední Mlýnské. Severního okraje obecního katastru se dotýká Zátišský) potok, jihozápadní hranici obce pak tvoří Libocky potok, oddělující Sněžnou od Čiré. Na jihovýchodě se obecní katastr dotýká řeky Svatavy.
Velké lesy přiléhají ke Sněžné Jen na západě (směrem k Počátkům a Kostelní). Les, obklopující ji kdysi i na východě a severu, byl již důkladně ztenčen systematickou kolonizační hornickou prací. Sněžná je vsí z velké části rozptýlenou v horském terénu okolo Sněženského potoka. Jen její nejstarší část, táhnoucí se na severozápad od kostela sv. Jakuba k silnici z Kraslic do Lubů, je soustředěna kolem cesty, která ji s touto silnicí spojuje. Sněžná se dělí na tuto starší část, zvanou Svatý Jakub a část novější, Nové Domky.
Německý název osady, Schönau, znamená asi krásný luh. Podle něho byl později utvořen přizpůsobený starší český název Šenava . Nový český název vznikl až po r. 1945 a souvisí se zdejšími klimatickými poměry. Sněžná patřila původně k Lubskému újezdu a připomíná se poprvé r. 1348 v souvislosti s prodejem tohoto panství rytíři Rüdigerovi ze Sparnecku. Brzy však se stala spolu se sousední Krásnou součástí panství kraslického, k němuž patřila až do zrušení poddanství.
V 16. a 17. stol. se o ní mluví mnoho v souvislosti s rozvojem hornictví v okolí této osady, hlavně na Sněženském vrchu. Zdejší šachty a díla se Často připomínají v Kraslické horní knize z let 1590— 1614. Vedle hornictví se zabývala Část obyvatel snad již od počátku zemědělstvím a chovem dobytka, čemuž nasvědčuje i starobylé rozdělení pozemkových tratí a poměrně velký výnos zdejších poli. Část lesa s právem dědičného odběru dříví byla odedávna společným majetkem zdejších osadníků.
V době Berní ruly (1654) zde bylo 147 strychů polí, 107,5 strychů luk, 20 koní, 20 tažných volů, 77 kusů skotu a 34 koz. Z patnácti domů byl jeden vyhořelý a tři pusté. Ony tři pusté domy patřily zdejším osadníkům, kteří odešli pro víru do Saska. Jejich pole a louky však zčásti užívali zbylí poddaní jako jejich věřitelé. Velký výnos zdejších po11 přesahoval vlastní spotřebu a prodával se do Kraslic. Velký počet koni a tažného dobytka souvisel jistě s pomoci zdejších poddaných při dolech (povoznictví).
Zdejší kostel sv. Jakuba Většího apoštola je velmi starého původu. Není vyloučeno, že byl založen jako filiální kostel fary v Kostelní již ve 14. Či 15 .století.
1785 se zde připomíná 32 domků a kostel. 1847 je zde již 55 domů se 470 obyvateli, kostel a škola. Obyvatelé se živili polním hospodařením, chove dobytka a paličkováním krajek. V roce 1930 zde stál 94 domů, žilo zde 583 obyvatel, dvojtřídní školu navštěvovalo 80 žáků. Převahu zde měla Sociální dem. strana, při které pracoval I Dělnický spolek tělocvičný.
V současné době je zde uváděno devět domů, z nich jen pět trvalé obydlených, a 35 rekreačních chalup. Žije zde celkem 11 trvale bydlících osob.
Mapa stránek